Reálná čísla a následky COVID-19. Jak virus zasáhl cestovní ruch.
Ještě na začátku tohoto roku všichni očekávali, že pozitivní trend v příjezdové, ale i domácí turistice v České republice, bude pokračovat i v příštích letech. Aktuální situace s pandemií COVID-19 předpoklady mění. V současné chvíli ještě nikdo není schopen analyzovat následky. Dopady budou výraznější než po ekonomické krizi z konce minulého desetiletí či po jakýchkoli teroristických útocích.
Cestovní ruch na globální bázi čelí doposud největší výzvě v historii. Týká se to celého sektoru, který je vzájemně provázán a zahrnuje letecké společnosti, ubytovací zařízení, kongresová centra, cestovní kanceláře, eventové agentury, výletní lodě, restaurace a gastro provozy, průvodcovské služby, památky, hrady a zámky a mnoho dalších oblastí včetně dodavatelů, kteří jsou na cestovní ruch nepřímo navázány.
Cestovní ruch je mezi prvními obory, které jakákoli taková výzva ovlivní a musí na to rychle reagovat. V této situaci na to ubytovací zařízení musela reagovat nejen promptně, ale i velmi radikálně. Dle STR Global se k 21. 3. 2020 v Evropě uzavřelo minimálně 39 988 hotelů. Skutečné číslo je však podstatně vyšší.
Počet uzavřených hotelů v regionu EMEA
(zdroj STR)
United Nations World Tourism Organisation (UNWTO) celosvětově předvídá 20–30 % pokles příjmů z mezinárodního cestovního ruchu, což znamená ztrátu růstu posledních šesti až osmi let. V souvislosti s tím UNWTO pro srovnání uvádí, že výkon mezinárodního cestovního ruchu v roce 2009 se v důsledku světové hospodářské krize snížil o 4 %, zatímco propuknutí SARS vedlo v roce 2003 ke snížení pouze o 0,4 %. Oxford Economics předvídá snížení mezinárodního cestovního ruchu pro Střední a Východní Evropu pro rok 2020 o 35 %, což činí přibližně 50 milionů hostů.
UNWTO – odhad mezinárodního turizmu pro rok 2020.
(zdroj UNWTO)
Obsazenost hotelů v České republice během prvních tří týdnů pandemie klesla o 96 %, v samotné Praze dokonce o 97 %. Ochrannými opatřeními vlády se tak Česká republika stala spolu s Itálií zemí, kde je v tomto indikátoru nejvyšší pokles. Hrubý odhad ke konci března činil, že spotřeba cestovního ruchu jako celku v ČR se za rok 2020 propadne o 150–200 miliard Kč. Tržby v multiplikaci vázané na cestovní ruch pak o cca 290 až 410 miliard. V ohrožení je 170 až 250 tisíc pracovních míst.
Pokles obsazenosti vybraných Evropských zemí od 24.2 do 29.3.2020
(zdroj STR)
Na druhou stranu cestovní ruch má potenciál se z krizových situací rychle otřepat. Pozitivní zpráva je, že v Číně ke konci března otevřelo údajně 88 % hotelů. Podstatné však je, za jak dlouho se výkonnost těchto hotelů dostane zpět na dobu před pandemií. Návrat původní výkonosti bude ovlivněn i ekonomickou situací, která vyplyne z pandemie. Světu hrozí ekonomická krize.
S jistotou můžeme tvrdit, že dopad na města, jejichž cestovní ruch stojí na zahraničních turistech, zahraniční firemní klientele a/nebo konferencích, bude po celý rok 2020 a zřejmě i nadcházející léta velmi zasažen. Z naší země se to netýká jen Prahy, ale třeba Českého Krumlova, Karlových Varů, Brna, Olomouce, Českých Budějovic.
Ovšem pozor. I když bude v České republice boj s Covid-19 úspěšný, v ostatních zemích to tak být nemusí. Německo, USA, Velká Británie, Itálie, Španělsko, Francie, tedy nejvýznamnější zdrojové země pro český cestovní ruch, zažily, zažívají nebo budou zažívat kritický stav v boji s pandemií.
I pokud bude mít naše země otevřené hranice, stále to tedy nic neznamená. Potencionální hosté budou mít obavy cestovat mimo své země, obzvláště Asiaté, kteří vidí, že Evropa pandemii v tuto dobu nezvládá a budou mít obavy, že by se zde nakazili. Veletrhy a konference se ze stejného důvodu konat nebudou. Pokud ano, tak ve velmi omezené míře a ve velmi optimistickém předpokladu nejdříve v září či říjnu 2020 a to spíše s lokální než zahraniční účastí.
Současná situace však nabízí příležitost pro domácí cestovní ruch. Regionální ubytovací zařízení umístěná v zajímavých turistických lokalitách, například Šumava, Krkonoše, Jizerské hory apod. budou hojně využívány domácími turisty. Dovolená v zahraničí bude pro mnohé Čechy v tomto roce považována jako velké riziko.
Z historie pak vyplývá, že v období SARS v roce 2003 se čínské hotely dostaly zpět na původní hodnoty po šesti měsících od vyhlášení varování. To je však v současné době spíše utopie.
Historický vývoj obsazenosti v období SARS.
(zdroj STR)
Při krizi v roce 2008 trvalo evropským hotelům od jejího počátku (počítáno od září 2008) pět let, aby dosáhly stejné obsazenosti a dokonce šest let, aby dosáhly stejné hodnoty v RevPAR (Revenue per Available Room).
Vývoj obsazenosti hotelů v USA a Evropě v období globální finanční krize (počáteční datum září 2008).
(zdroj STR)
Mezinárodní cestovní ruch byl vždy stabilní a životně důležitou součástí globální ekonomiky. V současné době není možné předpovědět, jak bude vypadat příštích 90, 120 nebo 365 dní, ale k zotavení dojde. Cestování je základem ekonomických pobídek.
Prognózy počítají s nárůsty ve všech indikátorech (obsazenost, průměrná cena a RevPAR) již pro příští rok. STR dokonce předvídá, že úroveň roku 2019 ve všech třech indikátorech bude dosažena již v roce 2022.
Odhad poklesu obsazenosti, průměrné denní sazby a RevPAR pro rok 2020 a nárůstu v roce 2021.
(zdroj STR)
