Prodeje hotelů ovlivňuje generační výměna majitelů

Poslední dobou je na trhu více hotelů na prodej.

Kde se ty hotely vzaly? Proč je majitelé chtějí prodat? A proč je prodávají zrovna teď?

Důvodů je více. Zaprvé. Trh je nahoře a hotely poměrně dobře prosperují. Tím pádem prodávající očekává vyšší cenu za svůj hotel.

Zadruhé. Hotel nefunguje dobře. Nebo hotel získali v dědictví členové rodiny, a nechtějí se o něj starat.

Zatřetí. Nová generace hoteliérů. Po revoluci začali lidé s nadšením budovat svoje penziony a hotely. A nyní, téměř třicet let poté, zvažují co dál. Z nadšených budovatelů jsou zkušení hoteliéři, kteří ale také zestárli.

Teď už jim je let víc a chtějí si odpočinout. Necítí potřebu provozovat hotel nadále. Řeší jak dál – kdo bude hotel řídit, a kdo bude hotel vlastnit. Z průzkumů vyplývá, že jen málo majitelů si udělá včas plán nástupnictví.

A pokud se stane, že generace jejich dětí (nebo dokonce vnuků) nemá o vedení a provozování hotelu zájem, tak se snaží hotel prodat.

V posledním roce či dvou je tento generační posun jedním z hlavních důvodů pro prodej hotelů v regionech. Má to zajímavý vliv na celou transakci. Například proto, že prodávat něco, co jste desítky let budovali, není jednoduché.

Jeden z našich klientů se snažil zapojit dceru do podnikání, zdálo se, že vše dobře dopadne. Ukázalo se ale, že dcera má úplně jiný pohled na svět a práci a svoji budoucnost. Chvíli rodičům s hotelem pomáhala. A nakonec se stala bankéřkou.

V jiném hotelu se zase ukázalo, že nastupující generace dvou sourozenců není schopna dostatečně spolupracovat. Tak si tu práci rozdělili, jeden má na starosti ubytování a druhý má na starosti restauraci. Jenomže ten starší, zodpovědný za ubytování, není spokojen s kvalitou restaurace. A tak vznikají neshody. Nakonec nezbývá než hotel prodat.

Jedním z typických průvodních jevů rodinného vlastnictví firem jsou rodinné konflikty. Majitelé si nosí práci domů, doma se o tom baví. Konfliktní je také, když rodiče v postavení manažerů hodnotí svoje děti – a děti často kritiku za pracovní výkony od svých rodičů neberou.

Na trhu je řada hotelů vybudovaných původní generací po revoluci na prodej. Tím pádem tak vzniká i nová generace kupujících.

Kupujícími jsou částečně ti, kdo podnikali v jiném oboru, vydělali peníze a teď mají chuť je někam šikovně uložit. Navíc vlastnit hotel je docela prestižní záležitost, takže řada takových investorů si kupuje hotel i pro dobrou image.

Někteří noví kupující vyžadují pouze výnos investice. Nechtějí hotel provozovat, jsou ochotní přispívat na jeho rekonstrukce a vylepšování. Ovšem nejsou to hoteliéři srdcaři, jsou to klasičtí byznysový investoři.

Naopak další zajímavou skupinou kupujících jsou třicátníci a čtyřicátníci, často celé rodiny. Žijí ve větších městech jako je Praha, Brno, Ostrava, Plzeň. Mají už života ve městě dost a raději by provozovali rodinný hotýlek nebo penzion na dobrém místě. Jsou to často lidé unavení z práce v korporátu nebo naopak lidé z oboru – vedoucí restaurací, hoteliéři.